4K-HPaNM

18. března 2015 v 19:23 | Stolid |  Harry Potter a nepoznaná moc
Setkání s nepřítelem


Harry neznal Bradavice velice dobře, přesto ho udivilo, když bez valného přispění našel cestu ven z hradu. Původně nechtěl vůbec Bradavice opustit. Ale jako nepřízní osudu stál před Zapovězeným lesem, bezmocně pokrčil rameny. Dál už se neodvážil. Stál mezi prvními stromy, mžoural do tmy a přemýšlel, co si má počít. Do hradu, spíš za matkou, se mu nechtělo. Nechtěl vidět nikoho.
"Ahoj, Harry. Ta podoba!" Harryho vylekal neznámý hlas. Když se otočil k němu čelem, spatřil muže. Na první pohled obyčejného kouzelníka, na druhý pohled nebezpečného muž který byl zbytečně moc tajemný.
"Musím se vrátit do hradu. Budou mě hledat." Harry se otočil a pohled teskně upíral k hradu.
"Ne-tak-rychle, chlapče!" Silné ruce ho zadržely a otočili zpět k muži čelem. Muž se díval Harrymu do očí, až Harryho začala bolet hlava.
"Zajímavé," podotkl muž, když konečně z Harryho spustil pohled. Harry se únavou spustil ramena a zmenšil se o několik centimetrů. Bolest hlavy ho neopouštěla.
"Můžete s tím přestat? Strašně mě z toho bolí hlava," zaúpěl Harry k muži. Došlo mu, že bolest hlavy mu způsobuje právě on.
"S čím?" zeptal se muž s nezájmem, popichoval Harryho.
"Nevím co, ale děláte to vy… Vypadněte z mé hlavy!" zařval na něj Harry náhle. Harry si spojil příznaky a konečně mu svitlo, co mu muž dělá. Úplně stejnou věc mu udělal nový učitel Obrany proti černé magii, ale on se následně omluvil, i když omluvu vůbec nemyslel upřímně.
"Chytrý chlapec, ale jsi nám úplně k ničemu. Tvému otci na tobě nezáleží." pronesl muž trpce, ale nespouštěl oči z Harryho.
"Vůbec to nechápu. Jsi mu tolik podobný. Neměl by tě nosit na rukou?" zeptal se muč řečnicky nikoho, otázku směřoval do prázdna.
"Máte pravdu, můj otec se o mně nezajímá, navíc je to vrah. Vrahové nemývají svědomí, natož srdce. Můžu jít zpět do hradu?" zeptal se tence Harry.
"Nezajímá se o tebe. Ale tvá matka tě miluje, přestože ji tvůj otec znásilnil. To je pravá láska. Tvůj otec ji znásilnil, pravda," ucedil suchým hlasem, následně hned pokračoval, "ale muž většinou znásilní ženu, kterou nedokáže dostat do postele dobrovolně, po které touží ale nedokáže si to přiznat, tak si ji jednoduše vezme." Muž se dál už nenamáhal s mluvením. Ze tmy se vynořil další muž, pokynuli sobě na pozdrav. Vzali meze sebe Harry. První muž se k Harrymu naklonil s nebezpečným šklebem: "A co by to bylo za ženu, kdyby nedovedla poroučet muži, když je v ohrožení její jediné dítě?"
"A když nebudeš k užitku, pořád tě můžeme zabít," ucedil druhý muž bez jediného kousku citu. S tím se přemístili, a pouze Merlin ví kam.

Lily nečině ležela na pohovce úplně sama ve svém profesorském bytě přiděleném Brumbálem. Kdyby se na ni podíval, řekl by si, že je úplně klidná. Jenom oči měla zavřené.
"Lily, co tady děláš?" Dveře se otevřely a dovnitř vpadl uřícený Sirius Black.
"Lily, proč jsi to udělala? Zmizet uprostřed hledání Harryho?! Začali jsme hledat i tebe!" Přidal se na Blackovu stranu nově příchozí Severus Snape. Lily zůstala ledově klidná, postavila se na nohy a tím nejlhostejnějším hlasem řekla: "Prohledala jsem celý hrad. Opravdu. Od spodu nahoru. I přilehlé pozemky. Není tady. Proto jsem Vás nechala hledat a odešla jsem se rozloučit s Harrym. Už ho nikdy neuvidím."
"Nemluv tak!" vyjel po ní Sirius. "Nikdy jsi tak nemluvila, nikdy jsi to nevzdávala!"
"Lily…" Snažil se k ní Severus dostat blíž. Lily od obou mužů odtáhla.
"Nikdy jsem to nevzdávala," ušklíbla se bolestně Lily, "ale to bylo před Jamesovou smrtí. Po ní jsem se stala slabochem. Utekla do Ameriky. Ale nikdy jsem nepřestala být chytrá. Harry zmizel. S největší pravděpodobností ho unesli kouzelníci, kteří jdou po Tomu Raddleyovi. A ten se jim nikdy nevzdá. Oni mi mého syna nikdy nevrátí. Všichni známe takové typy. Oni ho zabijí! A proto jeho, Toma-Voldemorta-Christiana, nenávidím ze všeho nejvíc." Lily poprvé v životě propukla v pláč. Nikdy předtím tolik neplakala. Její rodiče umřeli stářím a nebylo proč truchlit, měli skvělý a dlouhý život. Po smrti Jamese naopak upadla do stavu, kdy ji nezajímalo vůbec nic… kromě jejího malého synka. Jejího syna kterého znovu neuvidí. Severus a Sirius se ji pokusili utěšit, ale Lily se nechala obejmout pouze od Siriuse. Avšak Lily se po chvilce vytrhla z Siriusovi příjemné náruče, vyzařovalo z něj příjemné teplo a ona se cítila v bezpečí. Ale ještě to nebylo všechno, co jim chtěla říct.
"Ve skutečnosti jsem ta nejodpornější osoba. Když mě Voldemort znásilnil, tak jsem se mu podvolila, aby mě to tolik nebolelo. Ale když bylo po všem, chtěla jsem to znovu s ním. Když jsem se dozvěděla, že jsem otěhotněla s ním… Na začátku jsem nenáviděla jeho dítě, ale pak… Začala jsem ho milovat. Jak bych ho mohla nemilovat? Vždyť rostlo ze mě samé! Pamatuji si den, kdy se poprvé ve mně pohl. Nebo vy dva - i slepý by viděl, že mě oba milujete. Ale musím Vám říct, abych vám nadále neubližovala, že vás nikdy nebudu schopná milovat. Ne tak jak vy milujete mně. Vždyť jste na mě schopní čekat tak dlouho, dokud vám neřeknu i já "Miluji tě.". Možná bych někdy v budoucnu souhlasila, že si jednoho z Vás vezmu. Ovšem nikdy bych ze sebe nedokázala dostat ty dvě slova. A proto jsem byla potrestaná."
"To neříkej!"řekl Sirius otřesený Liliinou zpovědí.
"Hodlal si kvůli mně zůstat do své smrti sám, Severusi?" Lily se otočila s otázkou na Severuse, který se otřásl změnou v její tváři. Ještě ji nikdy neviděl tak trpět. Poslouchal pečlivě všechno co řekla. Chápal význam, ale nemohl ji přestat milovat. Zatím k němu byla vždy upřímná. A upřímně, nikdy mu neslíbila, ani mu nikdy neřekla, že ho miluje. Byl to on, kdo si stavěl vzdušné zámky a myslel na Lily víc než jako na kamarádku. Nejspíš taky něco znamená fakt, že ani Sirius Black ji zatím ukřivděně neopustil. Nepřestal ji utěšovat.
"Chtěl, a taky zůstanu. Neznamená to, že existuje aspoň malé naděje, že se ti vrátí Harry živý?" usmál na ni zpola smutně, zpola šťastně Severus. Severus byl konečně aspoň trochu šťastný, když mu Lily dovolila, aby ji utěšil.
"Snad," usmála se Lily. Srdce ji bolelo hned ze dvou důvodů. Harryho tak rychle poslala na smrt! Nevěřila, že Harry vydrží v zajetí. Copak nevěděla, jak moc je její syn statečný chlapec? A ten druhý důvod - spočívala v jejich náručí. Proč nedokáže milovat jednoho z nich? Život by měla o tolik jednoduší. Lily klesla na kolena. Sirius a Severus jí následovali na chladnou a nepřívětivou podlahu. Spočinuli ve vzájemné obětí jako tři sochy. Ani netušili, že se věci dali do pohybu. V místnosti ani náhodou nebyli ani zdaleka sami.

Christian Rafferty vyslechl celý rozhovor. Byl samozřejmě neviditelný. Chtěl vědět, co ti hlupáci plánují. Počítal s nějakou sebevražednou záchrannou misí. Týkalo se to jeho věci, musel to vědět. Ale vůbec ho nenapadlo, že to vzdají. Byl to pro něj šok. Plánoval, že mu nevědomky pomohou zbavit se jednoho nebo dvou nepřátel. Byl hloupý. Jenom on věděl, kdo je jeho nepřítel. Když měl ještě nějakou moc, plánoval expanzi do okolních zemí. A přitom naštval jeden francouzský rod. Nebyl by to problém, kdyby neměl několik přes stovku příbuzných, kteří udržují kontakt. Když byl zavražděn pouze jeden z jeho členů, všichni se semkli, dokud nebyl vrah mrtvý. Christian si pomyslel, že to dlouho odkládal. Bude to muset vyřídit sám. Dlouho to odkládal. Už se mu nelíbilo mít někoho za krkem a pořád se ohlížet za záda.


A kde jich najde? To bude lehké. Rod Moreau se nikdy neschovával. Oni jsou hrdí a nikoho se nebojí. Kdykoli zaklepete na dveře jejich zimného sídla sídlícího v Paříži, vždy vám někdo otevře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.