9K-HPaD

15. ledna 2015 v 21:13 | Stolid |  Harry Potter a ďábel
Malé vítězství


Severus šel navštívit Voldemorta. Tentokrát mu to nikdo nenařizoval, naopak mu to zakázali, ale on by své rozhodnutí neměnil. Nikdy. Pro svou rodinu udělá úplně všechno, aby byla v bezpečí. A to teď taky dělá. Původce všech problémů stál před ním a dýchal zrychleně a zaujatě si ho měřil. I Pán zla ještě musí dýchat.
"Udivuje mě, že jsi vůbec přišel," zapředl Voldemort Severusovi přímo do obličeje. Užíval si, že ho má zcela a úplně ve své moci. Voldemort předpokládal, že ho Severus ho zradí a bude chtít chránit svou rodinu.
"Rodina je pro mě na prvním místě," Severus byl poprvé k Voldemortovi upřímný, ale on byl tak zahleděný do sebe, že si toho vůbec nedokázal všimnout, "a hned na druhém místě jste vy." Severus byl i v druhém případě upřímný, ale v jiném slova smyslu než si egoistický Voldemort představoval. Severus měl dvě největší touhy: ochránit rodinu, zabít Voldemorta. Naštěstí se uměl Severus dobře ovládat a Voldemort si nikdy v nejvzdálenějším koutku jeho mysli nečetl. Severus byl příliš dobrý.
"Ať už jste Harrymu řekl nebo udělal cokoli, nic nám neřekne, dokáže normálně mluvit, chodit, jíst, jednou za čas se usměje. Můžete se sám ujistit." Severus ke svému pánovi natáhl dlaň, aby mohl jeho plán nerušeně číst jeho myšlenky. Severus se rozhodl mu ukázat celou jeho polovinu mysli. Lásku k Lily, Harrymu. Nevynechá fakt, že se Harry uzdravil, že se víc než často usmívá, ale ani v té nejdůležitější části nebude lhát - Harry jim dosud pravdu neřekl. Podstrčil mu falešnou myšlenku, vzpomínku, že je tomu bastardovi věrný, oddaný, ale schoval své myšlenky s plány na jeho smrt. Voldemort se chopil jeho teplé dlaně, ta jeho byla studená, a přečetl si nabízené myšlenky spokojený sám se sebou neuvědomující si, že si s ním jeho nejvěrnější jenom hraje.
"Dobře," řekl Voldemort.
"Dobře," zopakoval Voldemort, "zdá se, že se uzdravil, ale myslím, že pravdu známe oba. Bude ho to pronásledovat do konce života a zároveň bude neschopný o tom promluvit. Osud horší než smrt. Nemyslíš, Severusi? Omlouvám se, že jsem nenávratně ublížil tvému synovi. Můžeš odejít, nějakou dobu pro tebe nebudu mít žádnou úlohu. Zasloužíš si strávit nějaký čas s rodinou." Severus se rozloučil s hostitelem a odešel s pocitem vítězstvím. Dokázal to. Zajistil jim bezpečí. Ale na jak dlouho?

Harry se krčil ve skříni, hráli si s Destinem na schovávačku, ale Destin ho hledal úplně někde jinde. Přišli dospělí a Destina vyhodili, na Harryho zapomněli. Kouzelníci byli šovinisti. Vypadalo to na tajnou schůzi Fénixova řádu, ale všichni přítomní byli pouze muži. Brumbál. Jeho otec. Jeho druhý otec. Harry říkal Jamesovi a Severusovi tati od minulého dne. Harry se zdráhal říkat tati profesorovi Snapeovi, ale díky bolesti, kterou viděl v jeho očích, mu začal říkat tati. Harry si následně užíval štěstí, když se jeho otci pokaždé podivně rozzářili oči, nebo sebou trhl, když ho Harry oslovil tati. Harry nikdy dřív neviděl takový lesk štěstí v očích Jamese, ale po únosu a jeho návratu se vše změnilo a James se snažil být otcem pro Destina i Harryho. Když si vše promyslel, James si uvědomil, že chce, aby Harry z jeho života nikdy neodešel. Nelze tak snadno zapomenout, že jste měl dva syny a oba vám říkali tati, a najednou na jednoho z nich zapomenout. Uvědomil si, že miluje Harryho úplně stejně jako Destina. Jeden nebo dva další muži tam byli spolu s nimi, ale Harry je neznal. Muži začarovali místnost proti odposlouchávání ale pouze z vnitřní strany pokoje. A protože byl Harry vevnitř a k tomu byl sotva necelý metr od Severuse, na něj jejich kouzlo nepůsobilo.

Harry se tam krčil, a zacpával si uši. A vůbec nedokázal vstát a odejit, hrůza ho přikovala ke dni skříně. Tak si Harry zacpal uši, aby nic neslyšel, ale slyšel všechno. Muži si nejdřív tlumeně povídali o ztrátách na životech… s podrobnostmi. Následně předvídali Voldemortovi následující plány pro nadcházející měsíc, čtvrt roku, rok. A pak přistoupili k diskuzi, proč je Voldemort stále naživu. Proč je nesmrtelný? Nikdo neznal odpověď, jenom tipovali.
"Voldemort nemá žádné viteály," řekl Harry, otevřel dveře a vpadl přímo do náruče svého otce Severuse uprostřed jejich debaty o viteálech. Podíval se po příchozích, chtěl jim to všem říct, ale naklonil se ke svému otci, a on se k němu naklonil rovněž, aby mu do ucha zašeptal jediné slovo: "Démon."
"Albusi, já ho odvedu," Severus naklonil hlavu na stranu, zadíval se na svého syna, a pak vrátil svůj pohled k řediteli, "a pak si spolu musíme promluvit." Harry a Severus vyšli z pokoje, pak ze Severusových komnat až do bradavicích chladných chodeb. Severus vzal Harryho do náruče. Harry se pokoušel protestovat, ale nic mu nepomohlo. Severus se zděsil, když si uvědomil, že Harryho unese, protože je neuvěřitelný malý a lehký na svůj věk. Nepotřeboval k tomu žádné nadnášející kouzlo. Severus projelo tělem teplo a štěstí, když se Harry pevně držel pažemi za jeho krkem a pevně se k němu tiskl. James Potter několikrát tak nesl Harryho, i Destina v náručí, ale když tak nesl Harryho, Severus neuvěřitelně žárlil, protože on, jeho opravdový otec, ho tak nikdy nedržel. Severus s ním vlastně nedělal spoustu věcí, a tak se cítil neuvěřitelně dobře, když mohl zkoušet ty nové a dobré věci se svým synem.
"Řekneš mi, co se stalo?" zeptal se s nadějí Severus.
"Nedozví se Voldemort, odkud ses to dozvěděl?" zeptal se vážně a dospěle Harry. Severus nad tou tragickou skutečnosti ustrnul v hněv, který patřil Voldemortovi a zabořil tvář do Harryho černých a rovných vlasů, než odpověděl Harrymu.
"Nedozví se to, nic ti neudělá, nedovolím mu to. Já, i ředitel Brumbál umíme velice dobře zahrávat si s lidskou myslí."
"Unesl mě, protože se nudí. Chtěl se podělit o svůj skvělý plán jak si získat nesmrtelnost."
"A dál?"
"Navštívili jsme Stonehenge…"
"Ale ne…" ustrnul Severus, to nevěstilo nic dobrého. Severus znal velice dobře pověst onoho místa.
"Přišel muž, nebyl to smrtijed, daroval Voldemortovi malé dítě." Harry se pevně chytil Severuse.
"To je v pořádku." Severus chtěl dodat svému synovi odvahu. Severus odvedl Harryho ke kabinetu a pokojům Lily, Lily by měla skončit s vyučováním každou chvíli.
"Vyvolal démona. Vypadal odporně, ale pak si změnil podobu na krásného padlého anděla. Musel jsem obdivovat jeho krásu. Voldemort zabil dítě jako oběť pro démona. Démon mu za to daruje nesmrtelnost. Následně Berith odešel."
"Berith?"
"Ten ďábel, padlý anděl."
"Co se tady děje?" zeptala se znepokojeně Lily, která právě přišla z hodiny, když viděla zachmuřeného Severuse, Harryho se slzami na tváři. Severus i Harry sebou překvapením trhli.
"Voldemort ho bodl přímo do jeho malé hrudě…" hlesl bolestně Harry, tolik toužil tomu dítěti pomoct, měli toho tolik společného v tu chvíli!
"Co se děje?" zopakovala otázku Lily.
"Harry vypráví o svém únosu."
"Jak jsi mohl? Podívej se na něj." Harry nebrečel, pouze se mu z očí řinuly slzy.
"Lily, on se spolčil s démonem. A tohle jsem nechtěl způsobit. On začal sám od sebe a je lepší, když se vypovídá, než to držet v sobě, nemyslíš? Pojď k nám."
"Máš pravdu." Lily přišla k Severusovi a hlava rodiny je všechny tři vzala do náručí. Pro Severuse byla tahle chvíli výjimečná!! Nejdůležitější dva lidi měl u sebe… Tolik štěstí v tu chvíli cítil!

"Bude se mi po tobě stýskat," prohlásil Destin a normálně bez úšklebku se usmál na Harryho. Harry přikývl a podíval na se dospělé. James, Lily a Severus se domlouvali na poslední detailech. Od únosu se k Harrymu chovali opatrně, ale nešlo nepoznat, že ho všichni nadmíru milují. Harry zůstane v Bradavicích, kde stráví nějaký čas pouze se svými spolužáky a někdy s rodiči, aby se vrátil ke každodenní rutině a zapomněl na staré, bolestné vzpomínky, zatímco Destina odvede jejich otec, tedy James, do jejich starého domova. Ale i Destin se za nějaký čas vrátí, aby strávil s Harrym nějaký čas, vlastně s Harrym a Lily. Bylo to zvláštní, ale domluvili se, že všichni se budou stýkat i nadále: Severus, Lily, James, Destin, Harry. Destin bude svůj čas trávit s Jamesem, když bude mít volno, nebo ho bude hlídat Molly Weasleyová, která má stejně starou dceru Ginny a je každý den od rána do večera doma.
"Jo, mě se taky bude po tobě stýskat, ale předpokládám, že mi budou dávat hory domácích úkolů, abych na všechny problémy zapomněl. Věř mi, užij si poslední rok doma. Bradavice jsou víc než kouzelné, ale kdo se má učit jak být dobrý kouzelník? Je toho tolik, co ani jeden z nás ještě nezná!" řekl Harry sklesle a opětoval Destinův úsměv.
"Nechej si své řeči pro někoho jiného. Ty jenom nechceš, aby se v Bradavicích objevil někdo lepší než jsi ty!" zasmál se Destin, aby uvolnil atmosféru. Destin byl silný, málokdy plakal, byl vždy ten drsnější. Ale teď se Destin díval na svého staršího bratra, a skutečnost že ho mohl ztratit a nikdy více ho nevidět, nemluvit s ním, ho dostávala na kolena.
"Bojíš se!" obvinil ho se šibalským úsměvem Harry "Jenom nechceš ukázat, že já jsem ten lepší!"
"Bojím se o tebe. Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu. Připadalo mi, že jsi vždy na jejich prvním místě. Mají tě rádi, víc tě hlídají, vše ti splní."
"Destine - ," pokusil se ho zastavit Harry.
"Ale když si zmizel, a i když ses vrátil a jsi pořád tady, starají se o mě stejně jako o tebe. Musí vědět, kam jdu, kde jsem, hlídají na mě na každém kroku. Je to otravné. Uvědomil jsem si, že mě mají stejně rádi jako tebe. Dokonce i Severus Snape, tvůj otec, mě hlídal na každé kroku, když to dostal za úkol. Myslím, že můžeme být rádi, že máme takou rodinu. Chci se ti omluvit za předchozí roky, za své hloupé řeči." Oba bratři byli červení rozpaky, Harry vděčně přikývl. Nic dalšího si nestihli povědět, přišel James a Destina odvedl. Harry měl odejít s otcem a matkou do hradu, ale šel jako poslední a za zády se jim vypařil, aby utekl na famfrpálové hřiště, aby se zúčastnil konkurzu na post chytače. Cestou ke hřišti odcizil školní koště z přístěnku na košťata.

Harry se musel hádat s Marcusem Flintem, zmijozelským kapitánem mužstva. Marcus si nedovolil Harryho poslat pryč, protože byl synem ředitele jejich koleje, ale taky ho nechtěl pustit na hřiště. Harry ho dostal poznámkou, že není zakázáno, aby prvňák mohl hrát famfrpál, ale ještě žádnému se nepodařilo dostat do týmu. Marcus Flint nakonec souhlasil s těžkým srdcem, vypadalo to, že se jinak toho skrčka nezbaví. Marcus nechtěl ještě vidět Harryho mrtvého, tak mu půjčil jeho koště, a tak se Harry zúčastnil tréninku a Flint nestačil zírat.

Severus stál na tribuně a nestačil zadržovat dech, když Harry dělal nebezpečné piruety. Seveus a Lily hledali Harryho po celém hradě. Severus prohledal celý hrad, než ho napadl navštívit famfrpálové hřiště. Když poznal Harryho mezi létajícími tečkami, poslal zprávu Lily po patronovi. Severus si všiml, že těžce a rychle k němu Lily přiklusala, ale nevšímal si jí, oči měl jenom pro svého syna.
"Kde je Harry?" zeptala se Lily. Severus se ušklíbl, ale pak se znovu usmál, když se podíval na Lily. Severus natáhl prst k jedné bodce ve vzduchu.
"To nemyslíš vážně! Ty mu to nezarazíš?" ptala se dál ještě víc zděšeně Lily.
"Ze všeho nejvíc bych ho nakrájel na malé kousíčky, ale nemyslíš, že je to pro něj to nejlepší? Famfrpál jsem nikdy neměl rád, ale létání jsem miloval…"Severus zadržel dech, když Harry spadl ze koštěte a vzápětí znovu na něj nasedl.
"Já toho kluka roztrhnu na dva kousky!" zařval Severus a otočil se k bleskovému odchodu.
"Severusi! Zadrž! Neříkal jsi, že je to pro něj dobré? Navíc, když má tebe, mě, Jamese, jak se mu může vůbec něco stát? Vždy budeme stát při něm. Myslím, že mu to nakonec projde. Pojď, půjdeme mu pogratulovat. Harry je určitě letošní nový chytač. Minerva nebude vůbec nadšená!" zasmála se Lily, jinak by musela plakat. Oba rodiče se odebrali ke svému synovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.