3K-HPaNM

16. ledna 2015 v 0:57 | Stolid |  Harry Potter a nepoznaná moc
Praví přátelé


"Prosím, nezůstávej o samotě s profesorem Raffertym," požádala Harryho matka, když jej vytáhala z hloučku jeho přátel.
"Mami, je to můj profesor," odporoval jí Harry, ale po včerejší noci si každý mohl být jistý, že on bude ten poslední, kdo vyhledá profesora jako první.
"Nezůstávej s ním o samotě mimo vyučování, pokud to bude možné. Když se někde objeví, ty odejdeš, rozumíš?" upřesnila Lily své požadavky.
"Ano, rozumím," přisvědčil chvějící se Harry, který se nakazil strachem od své matky, který vnímal a lepil se na něj. Měl ten samý pocit z nového profesora Obrany proti černé magii. Lily pustila svého syna a odešla k profesorskému stolu, kde měla nezáviděné místo mezi Snapem a Raffertym. Můžete si sami odpovědět na otázku, kdo představuje větší zlo?
"Co po tobě chtěla tvoje máma?" zeptala se Hermiona, která měla pusu prázdnou na rozdíl od ostatních Harryho přátel, kteří už nelenili a měli plné talíře snídaně.
"Trvala na tom, abych si držel dál od těla profesora Raffertyho," řekl nejistý Harry. Harry si nebyl docela jistý, zda svým přátelům říct pravdu nebo ne. Ale Harry chtěl to někomu říct, a matka mu nešťastnou náhodou zapomněla říct, aby o tom večeru s nikým jiným nemluvil. Ani o předcházejícím rozhovoru.
"Proč? Vypadá neškodně a dokonce i pěkně," podotkla zvědavá a všímavá Jaden.
"Včera se něco stalo," řekl pomalu Harry, zkoušel, jestli to bude jeho nové přátele zajímat.
"Co?" skočil mu do řeči Thomas, který byl jako jediný a první po svačině.
"V noci jsem společně s profesorem Raffertym otevřel tajemnou komnatu pomocí hadího jazyka. V komnatě byl obrovský had."
"Lžeš!" obvinili Harryho skoro všichni přátelé.
"Nelžu!" zaškaredil se na nich Harry zpět, naštěstí jejich hádky si nevšiml nikdo jiný.
"Proč si myslíte, že lžu?" zeptal se ublíženě Harry, když se přestali mluvit jeden přes druhého. Hermiona se po všech opatrně podívala, než odpověděla. Nezdálo se jí, že všem došla pravda, pokud Harry mluví pravdu.
"Tajemnou komnatu dokáže otevřít pouze Zmijozelův dědic s hadím jazykem. Poslední takový a jediný dědic byl Ty-víš-kdo. Kdyby to byla pravda, co říkáš, ty i profesor Rafferty byste museli být jeho rodina," přispěchala Hermiona na pomoc Harrymu, i když mu vlastně vůbec nepomohla. Ještě všechno zhoršila.
"Ale já jsem Potter," namítl tiše Harry, nikdo ho neslyšel.
"Pokud mluvíš pravdu, Voldemort byl tvůj příbuzný, a nejsi Potter. Můžeš být jeho syn. On byl poslední žijící dědic, jak jinak byste byli příbuzní? Odcházím." Gwen se zvedla jako první, všichni ostatní ji následovali. Harry si schoval tvář do dlaní. Nikdo mu neřekl žádnou urážku přímo do očí, ale jejich výrazy v jejich obličeji mluvili za vše. Harry si myslel, že jim poskytl dostatek času, aby všichni odešli. Ale když zvedl hlavu, Draco, Sirius, Hermiona a Lauren stále seděli vedle něj.
"Vy jste neodešli?" zeptal se zmatený Harry.
"Blázníš? Je mi ctí!" Draco zamával pažemi a předstíral, že se Harrymu uklání.
"Bude lepší, když tě budu hlídat a zastavím tě ještě dřív, než se zblázníš jako tvůj otec," přisvědčila přísně Lauren, ale nakonec se tomu zasmála jako Draco.
"Jak tě vůbec něco takového mohlo napadnout?" ptala se pohoršěná Hermiona.
"Naše rodiny patří k sobě, ať jsme na jakékoliv straně. Můj otec se jeden čas zastával názory Ty-víš-koho, a naopak můj strýc Sirius proti němu bojoval." Sirius a Harry si téměř mužsky potřásli pažemi. Dívky jen obrátili oči v sloup, ale Draco se přidal ke chlapcům. Tak se stalo, že se chlapci navzájem plácali po zádech, zato dívky se jim dokázali jen smát. Jejich skupina se zmenšila, ale zůstalo pevné jádro.
Den uběhl jako voda. Harry dostal svůj rozvrh a zúčastnil se prvních vyučovacích hodin vůbec. Harry měl první den v Bradavicích předměty jako Přeměňování nebo Lektvary. Na konci dne je čekalo to nejlepší z nejlepšího - létání. Z kvarteta všichni chlapci si létání užívali a byli nejlepší z celé skupiny prváků, ale dívky se téměř vůbec nedostali do vzduchu. A pak vyučování skončilo a Harry měl celý zbytek dne už jenom volno.
Harry se vracel z toalet ke svým přátelům. A zároveň přemýšlel. Přátelé se k tomu nevraceli, ale Harrymu stále vrtalo v hlavě, zda Gwen mluvila pravdu. Tedy jestli opravdu může být jeho synem. A pak přicházela v úvahu další otázka, proč mu jeho matka lhala? Myslel si, že jsou k sobě upřímní, že si říkají všechno. Mýlil se?
"Omlouvám se!" vyhrkl Harry, když v zamyšlení vrazil do nějaké dívky.
"Hledala jsem tě!" řekla v tu samou chvíli Gwen.
"A proč?" zeptal se opatrně Harry. Harry rozhodně nechtěl vyvolávat spory. Od té chvíli se ostatními spolužáky nemluvil a ani nevyhledával jejich společnost.
"Chci se ti omluvit, i když nemám důvod. Mám pravdu. Pokud jsi otevřel tajemnou komnatu, musíte být příbuzní. Jenom jsem tě přišla požádat, zda můžeme být přátelé i nadále. Moje bráchové a bratránci si myslí něco jiného. Ale mě jejich názor nezajímá. Co na to říkáš?" zeptala se ustaraně a dychtivě Gwen. Rána litovala. Jenom byla chytrá a chtěla říct Harrymu svou teorii dřív než to stihne Hermiona.
"Přátelé," přisvědčil Harry.
"Přátelé." Usmála se šťastně Gwen.
"Život je příliš krátký. Musíme žít každým okamžikem. To mi opakovala máma pořád dokola." Pokrčil Harry bezradně rameny.
"Tak zatím, ještě si musím napsat úkoly." Gwen opustila Harryho. Harry tam opět zůstal sám ale ne na dlouho.
"Kam jdete, pane Pottere?" zeptal se Harryho povědomý hlas. Hlas ztuhl, když poznal profesora Raffertyho. A ještě víc ztuhl, pokud to bylo možné, když si uvědomil, jaký zvláštní důraz použil profesor Rafferty na slovo Potter. Harry jako první věc napadlo, že prostě uteče. Nakonec došel k závěru, že by daleko neutekl, navíc není zbabělý a navíc musí přestat být tak vystrašený. Musí být statečný.
"Za svými přáteli." Harry ukázal ke schodům, které vedly do nebelvírské společenské místnosti. Harry řekl profesorovi sbohem a chtěl se od něj dostat co nejdál je to možné. Profesor Rafferty to nehodlal dopustit, chytil ho pevně za rameno a přinutil se k němu otočit čelem.
"Ještě jsem Vás nepropustil," řekl chladně profesor.
"Nemám s vámi mluvit," řekl Harry trucujícím hlasem bez nějaké přítomné úcty v hlase, zaznělo v něm spíš pohrdání. Christian sebou trhl, když uslyšel Harryho hlas, kterým se snažil napodobit jeho vlastní chladný hlas. A že se mu to povedlo! Kdyby měl někdy Christian pochyby, teď už se mu vypařily z hlavy. Christian se nahlas zasmál.
"Ona ti zakázala se mnou mluvit. Snad si tvoje matka nemyslí, že tě to přede mnou ochrání?! Právě naopak." Christian se stále smál. Harry se nebál, spíš k němu přicházel vztek než strach.
"Přestaňte se smát mojí mamince! Určitě si to nemyslí, ale ví, že aspoň budu ušetřen vašich ironických a bolestných poznámek. Slova zraňují nejvíc," zakřičel Harry.
"Jsem váš syn? Jste Tom?" zakřičel na něj znovu Harry. A tentokrát se opravdu Christian přestal smát.
"Co ti o mě tvoje máma povídala?" zeptal se Christian nebezpečným hlasem nebezpečně blízko u Harryho ucha.
"Všechno," vyprskl Harry Christianovi do tváře.
"Pak já ti taky řeknu všechno. Jsi můj syn, přestal jsem zabíjet, jdou po mě zlí kouzelníci, kteří se mě snaží zabít, a ty budeš první, o koho se budou zajímat, protože jsi můj syn." Christian zatřásl Harrym, aby se probudil, protože se propadl do mírného šoku.
"Odstup od mého syna!" Přicházející Lily pouze švihla hůlkou, neotevřela ani ústa a Christian téměř obloukem odlétl od Harryho. Lily strčila Harryho pouze za svá záda, ale nikam neodcházela. Počkala, až se Christian zvedne a znovu se k nim vrátí.
"Nelži! Nikdo si pro něj nepřijde!" Lily obvinila Christiana ze lži.
"Ale ano, přijde. Zapomněl jsem, že se časem vždy najde někdo silnější. Ukousl jsem si příliš velké soustu. Chtěl jsem vládnout nejen v Anglii a teď po mě pronásleduje skupina silnějších kouzelníků. Proč myslíš, že žiju v utajení? Z vlka se stala lovná zvěř. Hlídej si svého syna." Lily tam dlouho stála bez hnutí, než znovu promluvila.
"Nikdo neví, že Harry je tvůj syn." Lily nevěděla, kam se má dívat, když poprvé nahlas řekla, kdo je Harryho opravdovým otcem. Dřív aspoň mohla předstírat, že Harryho otec je James. Když to řekla nahlas, bylo to už definitivní, reálné.
"Možná. Ale podívej se na něj, komu je podobný? Komu to nedojde?" V Christianově hlasy nebyla pouze ironie, ale daleko pod jeho cynismem se skrýval i kus úžasu. Jak se mu mohl Harry tak podobat? Ta podoba byla tolik zarážející! Do oka bijící!!
"Co mi udělají?" zeptal se opatrně Harry, který už nestál za Lily, ale vedle Lily.
"Mučení nebo smrt." Harry se strachy nerozbrečel, ale vybuchl vzteky. Vztek je lepší než strach. Daleko lepší.
"Všichni dospělí jste stejní! Lháři a slaboši! Nenávidím Vás oba! Kvůli Vám dvěma umřel James Potter, můj otec," Harry mířil prstem na Lily a Christiana, "kvůli tobě pravděpodobně zemřu já!" Harry tentokrát ukázal jenom na Christiana. "A přitom jsem takový hlupák. Stačilo říct jedno slovo - Jedno! - a miloval tě bych jako svého otce a odpustil ti všechny vraždy. Takoví jsou děti, nekomplikování. Ale dospělí takoví nejsou, oni rádi všechno komplikují, hrají si na něco, co nejsou." Harry se rozběhl, a ztratil se za rohem, a než ho Lily stihla dohonit, Harry vklouzl do tajné chodby, kterou ten den objevil, a ztratil se jí z dohledu. Lily se vrátila k Christianovi.
"Nikdy jsi nezatoužil po kousku štěstí aspoň jednou na jednu jedinou sekundu?" zeptala se Lily tiše, v jejím hlase nebylo žádné pohrdání, na to teď neměla ani sílu. V její hlas byl pouze a jenom prosycený lítostí a únavou.
"Ne, nikdy. Chtěl jsem pouze vládnout kouzelníkům," odpověděl Christian automaticky.
"Došlo ti někdy, že cesta k moci vede po dvou cestách? Ty sis vybral tu lehčí, lehčí pro tebe. A stejně jsi nedosáhl svého cíle. Copak ti vůbec nedochází, že sis vybral špatnou cestu?" pokoušela se ho Lily přivést k rozumu, a přitom dobře věděla, že Christian je beznadějný případ.
"Co se tady děje?" Severus spěchal k Lily a vrhal obezřetné pohledy na Christiana.
"Harry se dozvěděl, že on je jeho otec. Od něj jsme se dozvěděli, že ho pronásleduje skupina mocných kouzelníků, kteří se ho snaží zabít. To znamená, že půjdou i po Harrym. Jinak se nic jiného nestalo. Všechno v pohodě." Lily pokrčila rameny.
"Mluvíš pravdu?" optal se Severus opatrně.
"Ano, říká úplnou pravdu," ozval se Christian. "Odcházím. Být vámi hledal bych Harryho, než ho najde někdo jiný."
"To, co jsi udělal…" Lily chytila Christiana za rameno, ona byla slabá ve srovnání se svalnatým mužem, ale náhle v sobě našla příval neuvěřitelné síly, "Harry utekl kvůli tobě. Může umřít kvůli tobě. Na to nestačí ani samotná nenávist. Doufám, že jednou budeš moct cítit bolest lidí, kterým jsi ublížil. Pak pochopíš!" Lily se natáhla a svou pravačku střelila Christianovi facku přímo do obličeje. Kouzelníci rádi útočí kouzly, ale Lily vyrostla u mudlů a věřila, že fyzický kontakt dokáže ublížit daleko více. Christian strnul a dotkl se pravé líci. Byla červená a pálila jako čert.
"A teď vypadni. Nemůžu se na tebe ani dívat!" Lily zakřičela na něj, když se nehýbal, nepromluvil ani slovo.
"A co já? Mám taky odejít?"
"Záleží na - "
"Záleží na čem?" skočil Severus Lily do řeči.
"Jestli se budeš pořád chovat jako idiot."
"Já jsem idiot. Teď už to vím."
"Vážně? Něco se změnilo?" zeptala se pomalu Lily, pomalu ji opouštěl vztek, ale začínala si dělat starosti o Harryho. Proč se vůbec vracela k Christianovi?
"Uvědomil jsem si, že jsi měla pravdu. Miluji tě, ale Harryho nenávidím. Jednu vylučuje druhé. Jak mohu nenávidět Harry, když miluji tebe? Dej mi šanci, já se ho naučím mít rád."
"Špatná odpověď. Můžeš přijít, až budeš mít rád Harryho, aby si i pro něj obětoval život. Já si vyberu vždycky Harryho přede mnou, od svého přítele čekám to samé," utrhla se na něj Lily. Severus to stále nedokázal pochopit. Ale aspoň se snažil.
"Budu čekat," řekla klidněji a omluvně Lily, smutně se na Severuse usmála a konečně odešla hledat Harryho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sam | 16. ledna 2015 v 21:28 | Reagovat

Teda... takový zvrat. Chudák Harry.

2 Stolid | 16. ledna 2015 v 23:40 | Reagovat

[1]: Asi jsem příliš dramatická, ale já to vždy jako velký zvrat nevidím. Asi proto že jsem autor! :-) Ale aspoň se vždy máte na co těšit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.